Jsem pořád ještě ten malej špunt. Ten, co se na fotce v minulém dílu tváří, že pije tajně tátovi pivo z lahve.
Samozřejmě ještě nechci být fotografem.
Chci být popelářem! pokračování →

*** 1 ***
První fotografie, kterou jsem vyfotil, zachycuje moje rodiče a kočárek. V kočárku spí moje sestra, ale to není vidět. Musíte mi to věřit, opravdu tam je. Fotopřístroj WERRA 1 nastavil a do mých, skoro šestiletých, rukou svěřil můj táta. „Podívej se do hledáčku a dej pozor, ať v tom rámečku jsou celé hlavy. Pak zmáčkni spoušť.“ První fotografická rada udělena. Ještě mě jich čeká spousta. pokračování→

Neumím napsat stručný životopis. Lžu. Umím, jen nechápu, k čemu je stručný životopis dobrý.
Každý z nás se někdy a někde narodil, někam chodil do školy a pak do další školy a nakonec začal někde nějak pracovat.
Nuda.
Pokud takový životopis potřebujete, je jich na webu spousta.
Život nejde ořezat do sloupečku čísel. Ani soukromý, ani profesní. Pokud to vůbec jde, jeden od druhého oddělit.
Proto jsem začal psát svůj blog. Zatím je to monolog, ale věřím, že to tak nezůstane.
Blog chápu jako virtuální náhražku kavárny. pokračování →