Jsem pořád ještě ten malej špunt. Ten, co se na fotce v minulém dílu tváří, že pije tajně tátovi pivo z lahve.
Samozřejmě ještě nechci být fotografem.
Chci být popelářem! Popeláři se vozí na stupátku. Chodí špinavý, pískají si, nadávají nahlas a plivou na chodník. A hlavně koulí popelnicema. Kontejnery ještě nejsou. Popelnice jsou plechové a hází se do nich popel. Když z nich v raním slunci kouří, je to jako z pohádky o čaroději.
O čtyřicet let později je i moje dcera popeláři stejně fascinovaná. “Popeli,Popeli” křičí a utíká k oknu. Tedy křičela. Teď už říká správně popeláři a hlásí, pro který kontejner přijeli a co odváží. Papír, plasty, sklo. Popel už nevozí. Ale pořád jsou to popeláři. Jak dlouho ještě budou?
Později chci být vším možným. Pilotem, řidičem sanitky, astronautem, náčelníkem indiánů, pistolníkem, lodním kapitánem, pirátem, myslivcem, klavíristou, špiónem, kytaristou, komikem, bubeníkem a kuchařem. Snad jsem na nic nezapoměl.
Pokaždé, když táta promění na víkend koupelnu ve fotokomoru, musím být u toho. “Aspoň na chvíli, tati”. A jako každé dítě to musím zkusit taky. První kleště smí jen do vývojky. Druhé jen do přerušovače a ustalovače. “Mami podivej, tyhle fotky jsem udělal sám!”
S jídlem roste chuť. A s chutí se rodí sny a tajná přání: “mít teď u sebe foťák, tohle si vyfotit!”
Foťák to je drahá legrace. Táta mi ho občas do ruky pujčí, ale tím to končí. Nakonec mi slíbí, že, mi foťák přidá, když si budu sám šetřit z kapesného.
Ale napřed musím přečíst knížku “Jak fotografovat” od Petra Tauska. Je to průměrná kniha, napsaná nečtivě, přeodborně. Jako většina takových knih. Často nerozumím tomu co čtu. Louskám pomalu, ale vytrvale, stránku za stránkou a nakonec jsem na poslední.
Trochu peněz z kapesného mám asi ušetřeno. A tak přichází den D. Táta z bazaru “od Havlíka”, v Lazarské ulici, přináší můj první foťák.

Fotku nechávám bez úprav, tak jak se dochovala. 
Barevný posun není způsoben zubem času. Tak prostě fotky z negativu ORWO NC19 vypadaly.
Dnes se o podobný efekt pomocí tajných postupů ve photoshopu pokouší vážení mistři z fotopátračky. 

Creative Commons License
This work, unless otherwise expressly stated, is licensed under a Creative Commons Attribution-NonCommercial-NoDerivs 3.0 Czech Republic License. Terms and conditions beyond the scope of this license may be available at jahelka.info.

Komentáře: 2

  1. Já měl od Tauska “Nestačí jen stisknout spoušť” – nejsem si jistý, jestli jsem ji kdy dočet’. A můj první foťák byla Smena (CMEHA) 8M za tři stovky, první věc, na kterou jsem si kdy sám ušetřil. Vyvoláváš duchy, chlape :-)